
laŭ tradicio 355 a.K.) senkondiĉe kaj absolute pereigi, kiel estas notite en Libro de Ester.


Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. dne hebrejského měsíce adaru v přestupném roce až 14. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu, uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např.

#Amsn y mardoqueo pro
Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán. Purim (hebrejsky פּוּרִים, losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester.
